ART & DESIGN

Dušan Jurkovič a František Kysela na zámku v Novém Městě nad Metují. Český vrcholný dekorativismus 20. let 20. století

15. července 2015 v 13:35 | veronika jelínková

FRANTIŠEK KYSELA



Výmalba vedut a stropu v Dětském pokoji, návrh i realizace, spolupráce na interiéru s architektem Pavlem Janákem, 1922. Florální a figurální motivy, vyobrazení hradních či zámeckých dominant některých českých měst společně s erbovními znaky.



Detail výmalby vedut a stropu v Dětském pokoji, 1922.



Velká pracovna, 1924. Centrální stropní výmalba zasazená do původních, renesančních grotesek, obloukové tapiserie v realizaci dílny Marie Teinitzerové a návrh koberce realizovaného taktéž pod značkou Marie Teinitzerové v Jindřichově Hradci. V pozadí keramická kamna Heleny Johnové. Interiér a nábytek architekta Pavla Janáka.



Detail koberce Velké pracovny, 1924. Kyselův návrh zrealizovala Marie Teinitzerová ve své dílně bytového textilu v Jindřichově Hradci.




Detail tapiserie Velké pracovny, 1924, Kyselův návrh zrealizovala Marie Teinitzerová ve své dílně bytového textilu v Jindřichově Hradci.



Letní jídelna. Botanické motivy ve stropních a nástěnných malbách. Kysela je také autorem návrhu zdejšího koberce s kruhovým zodiakálním motivem, který dal neformální název celé místnosti ("Zvěrokruh"). Utkán byl opět v dílně Marie Teinitzerové.




Letní jídelna. Stropní, nástěnné malby a zodiakální koberec. Nábytek a interiér od architekta Pavla Janáka.


DUŠAN JURKOVIČ



Žebrová síň, kompletní interiér, 1911-1913. Dubový nábytek, mosazené lustry, dřevěné obložení, kožené ražené tapety, štuky a malby.



Žebrová síň, 1911-1913.



Žebrová síň, 1911-1913.



Žebrová síň, 1911-1913.



Almara v loveckém pokoji. Autorství DJ bez záruky.






Další nábytek v různých pokojích zámku. Realizace 1911-1913.




Interiéry zámku Nové Město nad Metují jsou patrně nejkompletnější ukázkou českého dekorativismu 20. století ve své vrcholné formě. Práce by nevznikly bez kapitálu a invence tehdejšího majitele zámku, Josefa Bartoně, majitele velké a prosperující textilní továrny v Náchodě. Bartoňové zakoupili zámek v roce 1908 ve velmi špatném stavu a brzy se jim povedlo jej mistrně zrekonstruovat s přispěním zajímavých dobových mistrů. V poúnorových dobách byl zámek jako kulturní památka dále přístupný veřejnosti a neutrpěl žádnou vážnější újmu. Po roce 1989 zámek zrestituoval vnuk Josefa Bartoně, Josef Marian Bartoň-Dobenín, nyní vlastní zámek jeho syn. Oba udržují zámek otevřený pro veřejnost s velkou pečlivostí ve vynikajícím stavu, k čemuž jim finančně naštěstí dopomáhá vlastnictví rozsáhlých okolních lesních pozemků. Bohužel, umělecké výzdobě zámku a jejím autorům se tištěné publikace dostupné na zámku i v Novém městě nad Metují nevěnují, také jinde nalezené informace jsou značně skoupé. Prohlídkový okruh je zaměřený (celkem pochopitelně) na lidového návštěvníka, takže se jmény umělců i s konkrétními výsledky jejich místní práce sice seznamuje, ale většina výkladu se věnuje bývalým či aktuálním zvyklostem rodiny Bartoňů. Detailní informace o pracích našich zajímavých dekorativistů a ve své době špičkových umělců dnes poskytují zejména diplomové práce a ojedinělé články v uměleckých časopisech. Monografie na téma českého dekorativismu 20. let 20. století, která by tento nepochybně výjimečně osobitý a autochtonní styl pojala v komplexním měřítku a věnovala by se i dnes méně známým, zapomenutým autorům a jejich spolupracovníkům, dosud v Čechách bohužel chybí.


Fotografie (by Veronika Jelínková) jsou zveřejněny s výslovným souhlasem pracovníků zámku v Novém Městě nad Metují.
 
 

Reklama